Velká část lidí s poruchou autistického spektra zároveň trpí mentálním postižením a potřebují nepřetržitou péči druhých. Péče o tyto klienty je často náročná a vyžaduje zvláštní asistenci, specifické podmínky a přístup. Lidé s autismem mívají potíže v celkovém porozumění světu a mají potíže v něm fungovat. Autisté často dávají přednost samotě před společností, nemají zájem o druhé osoby, často u nich pozorujeme stereotypní chování. Tito jedinci bývají v neklidu, špatně snáší stres a zátěž, špatně spí, křičí, někdy ubližují druhým a sobě samým, ničí věci kolem sebe. Kvalitní sociální služby, které disponují kvalifikovaným a empatickým personálem, speciálními terapiemi, přístupy a pomůckami, dokáží jedince s poruchami autistického spektra rozvíjet, harmonizovat a efektivně překonávat překážky denního života. Tímto směrem by se měly ubírat sociální služby a klást si za cíl tyto poskytované služby plnit, aby dokázali umožnit nejenom lidem s PAS žít co nejplnohodnotnější život.

Každý člověk je individualita a tak i lidé s autismem potřebují svůj osobitý přístup, abychom jim mohli v sociálních službách tento přístup, který vede k jejich rozvoji, poskytnou, tak potřebujeme mnohem více kvalifikovaného a speciálně vyškoleného personálu než je zvykem zaměstnávat ve velkých zařízení. A samozřejmě na tyto náklady je potřeba získat finance. Z naší dvacetileté zkušenosti víme, že jedině individuální přístup vede ke zkvalitnění života lidí s postižením a soužití lidí ve velkých „nízkonákladovějších“ zařízení s sebou nese mnohá rizika a často nejsou splněny podmínky k důstojnému bydlení a životu.

VÝHODY menšího zařízení typu chráněného bydlení:

• Malý počet lidí v bydlení
• Samostatné pokoje
• Chráněné bydlení vytváří prostředí domova
• Individualizovaná podpora lidí
• Lidé se rozhodují sami za sebe
• Klientům se zvyšuje samostatnost a schopnost sebeobsluhy, a tím sebevědomí
• Bydlení je situováno v obcích
• Setkávání se s běžnou společností, využívání běžných služeb
• Lidé se starají o vlastní životní prostor
• Podpora partnerských vztahů

NEVÝHODY velkých ústavů:

• Vysoký počet lidí
• Nedostatek soukromí, mnohalůžkové ložnice, společné koupelny a velké jídelny
• V ústavu se obvykle člověk necítí jako doma, spíše jako v nemocnici nebo na internátu
• Žijí společně lidé s různým stupněm postižení a dostává se jim stejného typu podpory
• Uživatelé za sebe nemohou rozhodovat, musí se přizpůsobit systému zařízení
• Individuální rozvoj jednotlivce je obtížnější
• Ústavy jsou situovány v odlehlých místech daleko od větších měst
• Separace od běžné společnosti
• Hospitalismus, zvýšená agrese, ponorkové nemoci
• Postrádaní kontaktu s kamarády i potenciálními partnery opačného pohlaví